Čeká vás dlouhá cesta autem s dětmi? Máme pro vás návod, jak to přežít
22. 7. 2021 - Kvído radí
Znáte píseň Highway to Hell? Pokud máte děti a vyrážíte s nimi na delší cesty autem, dost možná jste po takové „Dálnici do pekla“ už párkrát jeli. Cestování s malými ratolestmi mnohdy nebývá úplně zenový zážitek, ale s dobrou přípravou a pár tipy to jde zvládnout levou zadní. Skoro.
Na úvod je třeba zdůraznit, že samozřejmě záleží na tom, jak staré máte děti. Zatímco třináctiletého teenagera ábíčkem z benzínky uplatíte, šestileté předškolačce tím asi velkou radost neuděláte. A pokud máte v autě kojence, tak to je úplně jiná liga. Zastávky na kojení, přebalování a neutišitelný pláč, u kterého vám nikdo neřekne důvod, jsou bezesporu roztomilé kratochvíle.
Máte ale jednu velkou výhodu: váš potomek aspoň chvíli přes den SPÍ. Proto je v tomto případě rada jasná – plánujte cesty tak, aby se během nich ozývalo z dětské sedačky co nejdéle jen pravidelné oddechování. Tento text nicméně vychází ze zkušenosti autora, jehož čtyřletý syn a šestiletá dcera nespí, nečtou, ale zato umí mluvit. Umí se zeptat „Kdy už tam budem?“ A ptají se často. Hodně často.
Poctivě se připravte
Cesta s dětmi je vždycky delší než bez nich. Jestliže vám mapy na internetu ukazují, že se do Ostravy dostanete za čtyři hodiny, počítejte spíš s pěti až sedmi. Zákony fyziky se v tomhle případě řídí jednoduchým pravidlem: čím mladší potomstvo, tím delší cesta. Aspoň pokud nejedete v noci, kdy vaše ratolesti sladce spí. Jedna věc ale platí univerzálně napříč věkovými skupinami: nikdy nepodceňujte přípravu! Každá minuta, kdy si doma budete chystat nové chrastítko, nahrávat film na iPad nebo se dívat, co zajímavého je k vidění po cestě, se vám v autě mnohonásobně vrátí.
Tablet a jeho alternativa
Co si budeme povídat, nejspolehlivější způsob, jak děti na poměrně dlouhou dobu v autě zabavit, je pustit jim nějaký film nebo pohádku na iPadu. Jenže to má minimálně dvě ALE. Dětští psychologové televizi úplně nedoporučují. Například dvou- až pětileté děti by neměly trávit před obrazovkou více než hodinu denně.
Jasně, pro jednou se nic tak strašného neděje, ale ani děti nevydrží koukat na pohádky čtyři hodiny v kuse. A na hry na iPadu či mobilu je lepší rovnou zapomenout. Může se vám totiž stát, že váš čtyřletý syn bude sice dvě hodiny úplně potichu, ale to jen proto, že je věnuje masakrování jakýchsi zombíků. Nejde vlastně o plnohodnotné zabíjení, když už jsou stejně mrtví, řeknete si. Jenže pak se od učitelky ve školce dozvíte, že se mu prý zdají děsivé sny. Ve dne a s otevřenýma očima. Pokud hledáte alternativu pohyblivých příběhů, zkuste audio pohádky. Tam se věci také hýbou a docela dost, jen je jim potřeba naslouchat.
Mechanické hračky
Na internetu najdete spoustu tipů na různé hry, které lze dětem do auta pořídit. Tady se však vyplatí trocha obezřetnosti. Třeba hojně propagované magnetické tabulky mají tu nevýhodu, že magnety nejsou tak silné a mají tendenci padat. To vede k tomu, že se váš spolujezdec musí otáčet a po stopadesáté zvedat ze země tu zatracenou Krtkovu hromádku. U knížek se samolepkami zase zvažte šikovnost malých prstíků, nebo strávíte část cesty odlepováním a podáváním. Často doporučované stírací tabule sice fungují, ale dle našich zkušeností nezabaví úplně na dlouho. Výbornou alternativou jsou Obrázková hádanky od Kvída s mazatelnou fixou. Když už vaše děti umí číst, můžete jim pořídit některou z kvízových her, těch je na trhu poměrně dost. Jako jakýsi mezistupeň mezi samostatným čtením a čistě obrázkovými hračkami je pak kouzelná Albi tužka, která zabaví na poměrně dlouhou dobu.
Slovní hry
Od určitého věku jsou jednoznačnou volbou jednoduché hry, ke kterým žádné rekvizity nepotřebujete. Třeba úplně obyčejný slovní fotbal. S malou pomocí ho zvládnou i čtyřleťáci. Také není od věci sem tam upravit pravidla a povolit třeba vlastní jména. Velkou inspirací jsou pro děti totiž kamarádi ze školky. Další podobnou hrou je hádání osobností, pohádkových postav, zvířat nebo věcí. Jednoduše myslíte třeba na Červenou Karkulku, na což ostatní musí přijít pomocí otázek, na které se dá odpovědět jen ano nebo ne. Využít také můžete také přímo cestu samotnou. Před Vánoci tak jde soutěžit o to, kdo napočítá víc ozdobených stromečků. Nemusíte se ovšem omezovat sezónností. Počítat jde třeba modré škodovky, tovární komíny nebo mosty nad silnicí. Jo a mimo dálnice můžete hrát třeba o to, kdo napočítá víc druhů zvířat.
Text: Matěj Černý Foto: Getty Images
