„Nedědíme špatné zuby. Dědíme to, že se o ně neumíme starat“

19. 2. 2020 -  Rozhovory

Olga Königová je zubařka, zpěvačka a klávesistka kapely Ille a nastávající maminka. Takže už počítá s tím, že se jí brzy změní priority. „Budu hlavně maminka. A snad zvládnu i trochu zpívat. Ale jestli si máme povídat o zubech, ptejte se rychle, už se mi to krátí,“ směje se. Hned u první otázky ale zvážní. A je vidět, proč má tolik dětských pacientů. „Nad kazem nikdy nesmíte mávnout rukou. Ani u dětských zubů!“

Když začneme opravdu od začátku: Může kvalitu dětských zubů ovlivnit už to, jakou stravu jí matka během těhotenství?

Těhotná žena by měla mít pestrou stravu obecně. Důraz na to, co by mohlo snad ovlivnit dozrávání tvrdých zubních tkání, bych v tom ale nehledala. Důležitější je, aby nastávající maminka prováděla i v těhotenství efektivní dentální hygienu, včetně denního používání mezizubního kartáčku. Správné čištění zubů je ten hlavní základ zdravých zubů i jejího dítěte. Aby se ona a pak i dítě samo umělo o zuby starat.

Je pravda, že v těhotenství se zuby kazí víc?

To je jeden ze zažitých mýtů – každé těhotenství stojí ženu zub. Pokud si ale maminka čistí zuby dostatečně a správně už před otěhotněním, udrží si nejspíš zuby a dásně zdravé i v těhotenství. Jediný skutečný problém může být časté zvracení zejména v prvním trimestru. Žaludeční kyseliny dost narušují sklovinu, takže pokud si budete dlouhodobě čistit zuby bezprostředně po zvracení, skutečně si přivodíte mnohem vyšší riziko vzniku zubních kazů.



Myslel jsem, že z vás vytáhnu nějaký „senzační trik, který zubaři nechtějí, abyste znali“, jak vždycky slibují inzeráty v bulváru. Vážně si ráno do kafe nedrtíte skořápky nebo tak něco, abyste měla vy i miminko zoubky jako z betonu?

Hahaha, co na to říct? Každé ráno nadrťte dva uhlíky z kamen, smíchejte s grankem, zalejte citronovou šťávou a zoubky budou jako perličky! Ne, prosím vás, to tam nedávejte, takhle to vážně nefunguje. Ale jeden senzační trik bych pro vás měla. Pořiďte si kvalitní zubní a mezizubní kartáček, naučte se správnou techniku a jednou za půl roku se objednejte k hygienistce a zubaři. To není tak hrozné, ne?


Pokud dítě neustále ucucává džusíky, má vlastně trvale naleptanou sklovinu. Pak je kaz skoro jistota.

Co genetika? Všichni se tak nějak utěšujeme, že jsme špatné zuby zdědili. Nebo vážně platí, že čím lépe zuby čistíme (i ty dětské), tím méně se kazí?

Ano, platí. Co se dědí, jsou spíš návyky. Takže i když si myslíme, že jsme zdědili (ne)kvalitní zuby, ve skutečnosti jsme spíš přejali (ne)důslednost v tom, jak si je čistíme, kolik jíme cukrů a podobně.

Od jakého věku můžeme dětem dávat „cukrovinky“, aby jim rovnou neničily dásně nebo rostoucí zuby? Souvisí to i s tím, jak kvalitně už jsme schopni jim vyčistit zuby?

Čím později děti se sladkým začnou, tím líp. Dnes už i některé příkrmy bývají doslazované. Ale s kvalitou čištění to samozřejmě souvisí taky. Opravdu malé dítě si na rituál pravidelného čištění zoubků teprve zvyká. A pokud mu chcete dávat sladkosti, měli byste si věřit, že už mu dokážete zuby vyčistit skutečně dobře.

Dá se říct, kolik cukru už je z hlediska zubů moc a jestli je třeba koláč ráno špatně? Kolikrát denně si má dítě čistit zuby?

Koláč si dám ráno taky ráda. Jen pak před čištěním zubů musíte dát slinám nějaký čas neutralizovat cukry a pak i kyseliny, které vzniknou od bakterií, co si na cukru pochutnají. Naleptanou sklovinu totiž čištění zubů poškozuje. Přes den se hodí sladké navázat na některé z hlavních jídel. A večer už si ho odříct, protože ve spánku se produkce slin rapidně sníží a riziko kazu roste. Zkrátka sladké s rozumem. Zuby pak stačí čistit ráno a večer, víc opravdu není třeba. Ale pokud dítě neustále ucucává džusíky nebo uzobává sladkosti, má v puse trvale nízké pH a naleptanou sklovinu. Pak škodí vlastně i čištění a kaz je skoro jistota.



Kvídův Zdravouš a Mlsanda je unikátní rodinná kooperativní hra pro 2–5 hráčů od 5-ti let, se kterou se děti učí zábavně a jednoduše o zdravém životním stylu. Více zde.



Co křivé zuby? Je pravda, že zuby může pokřivit i cucání palce nebo dlouholeté používání dudlíku?

Dlouhodobé dumlání palce je skutečně problematické. Dítěti se můžou v jeho důsledku až vějířovitě rozestoupit přední zuby a patro se vytvaruje tak, že vznikne otevřený skus (mezera mezi horními a dolními předními zuby). Tím je zaděláno na možné problémy s postavením zubů a potřebou rovnátek. Odstranit tenhle zlozvyk chce ale většinou dost trpělivosti. Možná bych doporučila vyhledat ortodontistu (specialistu na rovnátka), který třeba vybere speciální náhradní dudlík, clonu, která toho může dost zachránit. S klasickým dudlíkem problém nebývá, pokud ho pak nenahradí právě ten palec.

Jaké další problémy s chrupem kromě křivých zubů mohou děti potkat?

Nejčastější je pořád kaz a jeho komplikace: zánět nervu, zánět okolí zubu, následný otok… U dětí jsou důležitým tématem také úrazy zubů. Pokud to odnesou stálé zuby (nejčastěji horní řezáky, které jsou jaksi „na ráně“), určitě stojí za to zub nebo jeho úlomek najít a hned s ním běžet k zubnímu lékaři. Klidně i odněkud z hřiště, o hygienu se v tu chvíli bát nemusíte. Když to stihnete včas, „uprchlík“ jde většinou dobře přilepit zpátky. Vyražený zub dokáže zubař tzv. replantovat neboli vrátit do lůžka. A čím dřív, tím líp.

Za zmínku pak ještě stojí eroze, které vznikají po působení hodně kyselých tekutin: pití silných citrusových šťáv, časté zvracení, reflux žaludečních šťáv a podobně. Jak už jsem říkala v případě těhotenských nevolností – zubům paradoxně nepomůže, když si je hned po takové kyselinové kůře důkladně vyčistíte. Sklovina je v tu chvíli náchylnější na mechanické poškození a leda urychlíte vznik kazu.


Při úrazu stálých zubů určitě stojí za to zub najít a hned s ním běžet k zubaři. Klidně i odněkud z hřiště.

Má vůbec cenu řešit kazy a další problémy u tzv. dětských (prvních) zubů?

Rozhodně. Je to jeden ze zažitých mýtů, že dětské zuby se nevrtají. Jenže tyhle „dočasné“ zuby drží místo pro ty stálé, u kterých je žádoucí, aby už vydržely na celý život. Takže i dětské zoubky je potřeba zachovat zdravé, dokud samy nevypadnou. Když jsou ale hodně zkažené, někdy už je ani nejde zachránit a musí se vytrhnout. A to není ideální.

Pokud se k nám dítě dostane až ve chvíli, kdy ho zub s hlubokým kazem bolí, nebude mít příjemnou zkušenost. V zánětu bude navíc i hůře zabírat znecitlivující injekce. Od zkaženého zubu se může taky „nakazit“ sousední zub. Zánět může poškodit také vývoj budoucího stálého zubu. Když navíc vytrhnete dětskou stoličku, může se posunout už vyklubaná dospělácká stolička, což předčasně zmenší prostor pro další stálý chrup, všechno se v té malé puse nahňácá na sebe a přijde potřeba nosit rovnátka.

Dnešním dětem už ale rovnátka nevadí, ne? Už kvůli nim nebrečí, jako my kdysi. Ostatně je má kdekdo. Mají naše děti křivější zuby, než jsme mívali my?

Je pravda, že dneska už rovnátka nejsou nic nevzhledného. Jsou spíš důkaz, že se člověk o zuby stará. Navíc existují i neviditelná rovnátka, která vidět být nemusí. Určitě bych ale neřekla, že mají dnešní děti zuby křivější. Spíš se na rovné zuby víc dbá. Stěsnané nebo křivé zuby se také hůř čistí, takže se i víc kazí. Na druhou stranu, právě s rovnátky je potřeba dentální hygienu dodržovat mnohem pečlivěji. Pacientovi, který si nezvládá zuby čistit bez rovnátek, bych je vlastně ani nedoporučila. Mohla by přinést víc škody než užitku.


Pacientovi, který si nezvládá zuby čistit bez rovnátek, bych je nedoporučila. Přinesou víc škody než užitku.


Když se to pokusíme úplně zjednodušit – co má rodič dělat, aby zvýšil šanci, že jeho děti budou mít zdravé zuby?

Najít si pro sebe a své děti svědomitého zubního lékaře, který klade důraz na prevenci. Nic to ale nemění na tom, že největší díl odpovědnosti nesou stále rodiče. Kdo si sám zuby čistí málo nebo špatně, zadělává tím nejspíš na problémy i dětem. Asi do 9 let je potřeba dětem zuby dočišťovat. A i pak na ně občas dohlédnout. Od určitého momentu by se také měly naučit používat mezizubní kartáček. Důležité jsou prohlídky u zubaře jednou za půl roku. Existují i preventivní programy pro mateřské a základní školy, například Dětský úsměv. Určitě je můžete z pozice rodiče doporučit.



Liší se nějak zubní péče a zubní lékařství u dětí a dospělých?

Základ je stejný – ošetřování zubního kazu a komplikací s ním spojených. Rozdíl je v tom, jak ochotně nebo neochotně děti spolupracují. Někdy jsou ale až překvapivě trpělivější než dospělí.

Máte nějaké triky, jak děti „ukecat“?

Žádný univerzální trik bohužel neexistuje. Do ordinace mi chodí děti v různém věku s různou úrovní spolupráce. Rozhodně ale platí, že věk a ochota otevřít pusu nejsou vždycky úměrné. (smích) Mám třeba jednu pacientku, která k nám začala chodit ve třech letech. A ta říká, že je moje kamarádka. Měla nejdřív spoustu kazů, ale vždycky vydržela na křesle bez hnutí. Popravdě by se dospělí asi divili, kolik takových trpělivých dětských pacientů máme. Těší se k nám a přicházejí s úsměvem. Nechci, aby to znělo pateticky, ale to vám prostě rozzáří den.

Bez hnutí? Používáte celkovou narkózu?

Nesmějte se. V zařízení, kde jsem pracovala dřív, jsme děti v narkóze ošetřovali. Docházel k nám kvůli tomu anesteziolog. Aktuálně takové pacienty odesíláme ke kolegům, kteří jsou na to lépe vybaveni. Dnešní anestetika jsou šetrná, takže se není potřeba ošetření v narkóze zbytečně bát. Máte například dítě, které prostě spolupracovat nebude, ale přitom má hodně kazů. Díky celkové narkóze to vyřešíte, a přitom zabráníte traumatu z bolesti, z častých návštěv u zubaře, na kterých se dítě nakonec třeba ani ošetřit nenechá a podobně. Zkrátka narkóza se u dětí používá a je to někdy jediný způsob, jak zuby zachránit.


Pasta je dost podružná věc. Zásadní je zubní plošky dokonale mechanicky očistit kartáčkem.

Pomáhají vám rodiče? Nebo mají spíš načtené hlouposti z webu a snaží se vám radit?

Jak kdy a jak kdo. (Smích.) Přijde mi, že při ošetřování dětí internetová „moudra“ tolik nefrčí. Je ale pravda, že rodiče jsou rozhodně informovanější než dřív. Ovšem pořád padá dost dotazů, jaká pasta je nejlepší a podobně. Přitom zrovna pasta je dost podružná věc. Její chuť vám čištění možná zpříjemní, ale zásadní je zubní plošky dokonale očistit kartáčkem. Jestli přitom cítíte mentol, nebo levanduli, je vcelku jedno. Každopádně většina rodičů dost pozorně poslouchá. Horší je to s důsledností. A s docházením na preventivní prohlídky.



Jste zpěvačka poměrně známé kapely Ille. Už jste nějakého dětského pacienta konejšila zpěvem?

Hahaha, to nevím, jestli jsou naše písničky zrovna konejšivé. Ani žádnou zubařskou nemáme. Ale nejvíc zabere, když si můžou vybrat nějakou pohádku.

A ještě teda nakonec, baví vás spíš zubařina, nebo hudba?

Obojí mě baví. Střídají se období, kdy jsem víc zubařka než zpěvačka a pak zase naopak. Většinou kolem natáčení a vydání nové desky. Nebo když vyrazíme na turné. Přijde mi, že se to tak nějak doplňuje. Uvidíme, jak do toho zapadne mateřství. Je jasné, že minimálně na několik měsíců převálcuje všechno ostatní. Pak se uvidí. Dám vám vědět. (Smích.)



Zubařka i zpěvačka

MUDr. Olga Königová vystudovala obor Zubní lékařství na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Od roku 2003 pracovala v několika soukromých zubních ordinacích v Praze jako praktická zubní lékařka. Zaměřuje se na dětskou a estetickou stomatologii se specializací na ošetření pod mikroskopem. Současně je zpěvačkou, skladatelkou a klávesistkou české hudební skupiny Ille. S přítelem čeká první miminko.

Text: Michal Schindler Foto: Monika Navrátilová, Lenka Krejčová, archiv Olgy Königové